Ve čtvrtek 22.9.2011 jsem si po příjezdu z práce všimla, že Samík opět nadzvedává svou pravou přední tlapku a pokud již došlápne, kulhá. (Od Světové výstavy v Paříži je s tlapkou stále problém, ale zatím máme dle veterináře dodržovat klidový režim.) Prohlásila jsem tedy, že účast na Klubové výstavě v Kroměříži sobotu 24.9.2011 vidím bledě, ale třeba se to do soboty zlepší. Tak jsem vzala kostivalovou mast a pečlivě Samovi několikrát denně masírovala celou tlapku. Ještě v sobotu ráno před odjezdem jsem prověřovala, zda vůbec někam jet, ale to moje čtyřnohé zlatíčko nezaváhalo ani na vteřinu a okamžitě naskočilo do kufru. A tak jsme vyjeli - tentokrát jen my dva, ostatní členové rodinky se připravovali na odpolední rodinnou oslavu.

Po příjezdu do Kroměříže jsme si se Samíkem vyhlédli místečko ve stínu, rozbalili "nádobíčko" a začali relaxovat. Kynologický areál Hvězda u Kroměříže byl jako vždy dobře připraven,  výstavní kruhy pěkně velké, krásně svítilo sluníčko, prostě paráda. Protože jsem odjížděla na výstavu s vědomím, že tlapka není ok, nepočítala jsem s žádným umístěním - spíše jsme přijeli mrknout na potomky. V tomto pro mě zcela nečekaném klidu (jinak bývám vždy nervózní), jsem si dala koláček a kafíčko (jindy do sebe nedostanu ani sousto čehokoliv) a relaxovala mezi hafíky a se Samíkem pod stromem.

Na výstavě posuzoval psy rozhodčí ze Slovenska p. Tibor Havelka (fenky rozhodčí z Rakouska Mrs. Gabriele Stastny). Ve třídě šampionů, kde jsme nastupovali i my, bylo posuzováno celkem 8 pejsků. Samozřejmě jsem neskrývala svou radost, když nás pan rozhodčí zařadil do finále mezi nejlepší 4 hafíky (Batanco Neskrotná vášeň, Ch. Darcius Gasko Prim, Ch. Dux Bukový háj a naše maličkost).

Pak jsme si dali "oběd" (já 1 koláč, Samík 3 koláče :-)), já se natáhla na piknikovou deku, Samík vedle mě a hodinu jsme spali jako nemluvňata. V cca 14,00 začalo posuzování nejlepších psů v jednotlivých třídách a já byla nadšená, že jsme si vyběhali známku Výborný 1 a titul CAC. Následně jsme běhali o další titul (byla jsem z toho tak mimo, že si přesně nepamatuji, s kým jsme vlastně běhali) a vyběhali si titul Klubový vítěz a čekatel šampionátu IHF. Moje překvapení i radost nebrala konce a za úžasné podpory p. Marty Zálešákové, p. Oldřicha Nenutila a p. Jany Mrákové jsme dokonce dosáhli na titul nejvyšší - BOB!!!!

Po celou dobu výstavního klání jsem myslela na Samíkovu maminku Sáru (Brenda Bohemia Choc), která nedávno odešla za Duhový most a jen jsem doufala, že jí neuděláme ostudu. Její tlapičky, které nám určitě držela někde nahoře mezi hvězdami, nám moc pomohly a proto tohle nečekané vítězství je věnováno právě jí.......

Kromě titulů jsme si odvezli 3 krásné poháry, drobné dárky a 48kg psího žrádla (a to má Samík dietu :-)).

Děkuji všem známým, kteří nás podporovali a drželi pěstičky.

Posudek doplním později a protože jsem byla sama, nemám bohužel žádnou fotečku. Některé "dobré duše" nás ale fotily, tak pokud mohu poprosit, pokud máte nějakou naši fotku, prosím o její zaslání - děkuji předem :-)