Opět zdravím své čtyřnohé kolegy a kolegyně a hlásím, že jsem se dne 7.7.2011 zúčastnil Světové výstavy v Paříži. Bohužel - i díky poranění tlapky - jsem si sice vyběhal známku Výborný, ale na "bednu" jsem nedosáhl. Panička prý mě má i přesto moc ráda!!!

A jak na mě působila Paříž? No, vážení hafani a fenečky, bydlet bych tam tedy nechtěl. Blázinec, kam se podíváš! Všude proudy automobilů, jejichž majitelé většinou nepoužívají směrovky, nikde žádný pořádný psí kolega a téměř žádná zeleň! Panička mě tedy po ubytování v hotelu Etap vzala na delší procházku do vzdálenějšího příměstského parku "Parc départemental Georges Valbon". Potíž byla v tom, že zde nesmí běhat psi bez vodítka, protože zde byly tisíce zajíců a jiné druhy malé zvěře. Páni, kdybych byl na volno, to bych se asi uštval :-). Každopádně jsme v parku našli nejvyšší vrchol, ze kterého byl krásný rozhled, takže i já jsem se mohl pokochat pohledem na Eiffelovku - tedy panička si myslela, že koukám na ten zázrak, ale já házel očima po zajících :-D.

Ve čtvrtek ráno jsme vyjeli směr výstaviště, zaparkovali a prošli veterinární kontrolou - upozorňuji všechny, že každý pes byl kontrolován, zda je označen čipem! Organizace byla dobrá, haly obrovské, kruhy velké, kolem kruhu spousta židlí a taky klece pro nás - psí miláčky. Panička koukla do katalogu a s překvapením zjistila, že Českou republiku reprezentuje jen moje maličkost a plavá kolegyňka Extra-Fain Sideric Miks s Terezkou.

Samotné vystavování začalo v cca 13,15 hod. Bohužel, chvíli předtím, než jsem šel do kruhu si panička všimla, že kulhám na přední nohu. Panička neví, zda jsem na něco šlápl nebo mi někdo šlápl na tlapku. Jisté ale je, že při nástupu do kruhu mě to bolelo a já se snažil tlapku odlehčovat, leč marně. Panička se snažila mě trošku korigovat, ale nešlo to. Při výstavních postojích jsem měl hlavu skloněnou - měl jsem tendenci si tu bolavou tlapku olizovat, tak ten výstavní postoj ani za moc nestál, byl jsem roztěkaný a na domluvy paničky jsem nereagoval. Ve třídě šampionů nastoupilo celkem 11 psů z 6ti zemí a já postoupil mezi nejlepších 7. Bohužel nebyly psány posudky, tak jen tušíme, proč jsem nepostoupil dále. 100% na to měl vliv můj ne zrovna dobrý běh s bolavou tlapkou a taky fakt, který jsme se později dozvěděli od Terezky, s kterou francouzský rozhodčí pan Touran Jacky později mluvil (mimochodem - velmi nepřístupný, neustále se mračící pan rozhodčí). Dle jeho vyjádření (a bylo to vidět i při posuzování) upřednostňoval pan rozhodčí velmi lehké typy psů i fen - prý nejvíce odpovídají standartu. Pánové, většina fen připomínala spíše vychrtlé kozy, s nožičkami jako zápalky, s háčkujícími ocasy, s brýlemi kolem očí. Abych zaštěkal pravdu - takovým fenkám bych při krytí asi zlomil páteř! Ještě štěstí, že máme v Čechách takovou zásobu krásných a krásně stavěných nápadnic! Fakt, v Čechách jsou holky nejhezčí!!

Největším důkazem je fakt, že mohutné fence Extra-Fain Sideric Miks utekl titul Světový vítěz o 1 místo a titul získala fenka, o jejímž vzhledu se raději nebudu zmiňovat. Moje panička, která Terezku a Fanču natáčela, nevěřícně kroutila hlavou (a nebyla sama). Víme, že ani Fanča není bez chybičky (kdo je, ať hodí kamenem), ale fakt tam byla nejhezčí!!! Každopádně Terezce a Fanči posíláme znovu velké gratulace k "Vícemissce světa" a moc děkujeme za podporu na výstavě!!!

Děkujeme všem, kteří nám drželi pěstičky, ale ne vždy se zadaří. Paničku sice moje zranění mrzelo (přece jen to byla hodně dlouhá cesta), ale hlavní pro mou rodinnou smečku je, abych byl v pořádku. Prý už mám titulů nad limit, tak není třeba věšet hlavu kvůli jedné nepovedené výstavě. Každopádně jako plemeník jsem se líbil, některé majitelky feneček si mě fotily a kroužkovaly mé jméno v katalogu :-).

Loučím se se všemi, kteří dočetli článek až do konce, já teď musím za paničkou, chystá mi heřmánkový odvar na tlapku :-), HAF!